16) Nečekané povýšení
Tom se vypotácel na velitelskou palubu. Byla kluzká od krve. Z křížového stěžně zbyl jen rozštěpený pahýl. Rozervaná plachta mrtvě visela přes zábradlí. Překročil tělo prvního důstojníka. Z trupu mu trčela dubová tříska silná jako mužská paže. Pak se otočil se tam, kde čekal kapitána. Jeho pohled setkal s Francesiným. Po tvářích jí tekly slzy. V zakrvácených rukou držela hlavu svého otce.
„On ho zabil… Ten… Bastard… Zabil… Kapitána…“
Pravda Toma zasáhla jako rána z muškety. Zůstali sami.
„Fanny, potřebuješ doktora. Jdi. Dostanu nás z toho.“
Je teď nejvyšší důstojník. Musí převzít velení. Dovede Skřivánka do bezpečí.
Nepřítomně zavrtěla hlavou.