20) Když voda klepe na dveře
Z neklidného spánku ji probudilo skřípění čerpadel. Trup lodi bolestě úpěl. Tiše zaklela. Jak dlouho spala? Hodinu? Možná dvě… Zmoženě si promnula obličej. Víčka jí padala. Ty zatracený pumpy… Proč… Pumpy! Prudce se posadila. Když usínala, tak mlčely. A jestli… Zapomněla na únavu. Na zranění.
Vyběhla z kajuty tak, jak se vymotala z hamaky. Bosá. Prostovlasá. Ani kabát si neoblékla. S Tomem se srazili u průlezu do podpalubí. Z kabátce mu crčela voda.
„Nabíráme?“
Byla to zbytečná otázka. Přikývl.
A jestli je Tom tady dole…
„Kdo velí na palubě?“ vyhrkla.
„Hawkins… Vain spí.“
„Jdu tam!“
Ona je teď potřebuje oba.