76) Do dna!
Byla neděle, neděle večer a oni seděli u stolu. Všichni. Nikdo nechyběl. Ne z důstojníků.
Tom unaveně pozvedl sklenku.
„Připíjím na padlé kamarády!“
„Na padlé kamarády.“ Odpověděli mu sborem. I Frances.
Její pohár byl spíš poloprázdný než poloplný. A první také nebyl.
Víno se blýskalo ve světle lucerny.
Víno rudé jako boky Nemesis... Nikdy se nestane jejich kořistí.
Víno rudé jako krev na Elliotově košili... Hlídku už nikdy nezaspí, usnul na vždy.
Víno rudé jako Harveyho šerpa... Schovala ji ve své truhle. Slíbila, že ji předá jeho ženě.
Dopila jako poslední a na dně poháru našla zapomnění. Alespoň na chvíli.